Složení mléka se během laktace mění. Po porodu ho nazýváme mlezivo. Je žluté až nahnědlé barvy, mírně slané, trochu lepkavé a obsahuje až 20% sušiny. Produkce mleziva trvá jen krátce, čtyři až šest dnů. Postupně se přeměňuje na mléko laktační, které zpracováváme a ke konci laktace získává opět mléko charakter mleziva. Obsahuje více tuku a stoupá i obsah sušiny.

Složení kozího mléka (různé prameny)

1. Tuk kozího mléka se svým složením více podobá tuku mateřského mléka. Je snadněji stravitelný než tuk kravského mléka, protože vytváří menší tukové kapénky a poskytuje větší povrch pro činnost lipáz. Také obsahuje vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem, které mohou přecházet přímo do krve již ze žaludku. Kozímu mléku dodávají specifickou chuť a organizmus si je nedokáže sám syntetizovat.
2. Bílkoviny kozího mléka obsahují velice málo alfa S₁ kaseinu, který se nachází v kravském mléce a který způsobuje snadnější srážení mléka. Na druhou stranu je zase původcem většiny alergií na kravské mléko. Kasein kozího mléka má více glycinu, méně argininu a méně AMK obsahujících síru (hl. methioninu). Kaseinové micely kozího mléka jsou snadněji štěpitelné žaludečními proteázami.
3. Kozí mléko obsahuje vitamíny A, B (hl. riboflavin) a niacin, neobsahuje však karotén, který způsobuje nažloutlou barvu kravských mléčných výrobků. Z tohoto důvodu jsou kozí mléko, máslo i sýr bílé. Naopak má nižší obsah vitamínů B₆, B₁₂, C a D oproti kravskému mléku.
4. Dále je bohaté na fosfor, vápník, draslík, hořčík, chlór a stopové prvky, které mají velký význam ve výživě a jsou důležité pro syntézu hormonů, vitamínů a enzymů. Na druhou stranu má méně sodíku, síry, zinku a molybdénu. Také nedostatek železa ve spojení s nedostatkem kyseliny listové stává se častou kritikou kozího mléka, kvůli nebezpečí vzniku anémie u malých dětí. Avšak pokles těchto látek u dobře živených koz není nijak výrazný a v dnešní době se malé děti neživí výhradně kozím mlékem. V dřívějších dobách se kozy chovaly právě v těch případech, kdy děti byly málo vyvinuté.
5. Kozí mléko obsahuje ze všech ostatních druhů mléka nejvíce stopových prvků na organicky vázaný jód. Je to hlavně jód vázaný na benzenovém jádře v poloze 3,5 v některých aminokyselinách, které jsou základními stavebními kameny pro syntézu bílkovin.
6. Dále obsahuje velké množství kyseliny linolové a linolenové, které lidské tělo neumí syntetizovat, ale které jsou životně důležité pro buněčnou oxidaci. Obsah kyseliny kapronové je téměř dvojnásobný, kaprilové více než dvojnásobný a kaprinové téměř trojnásobný oproti kravskému mléku. Tyto kyseliny mají léčivý charakter a využívají se při léčbě chorob střevního systému, malabsorpčních syndromů, cystické fibrózy, ale i u srdcových chorob a problémů se žlučníkem. Pozitivně působí při výživě předčasně narozených dětí.

Kozy s oblibou okusují kůru, výhonky mladých dřevin, keřů i stromů, které obsahují deriváty kyseliny salicylové, ty přecházejí do mléka a mobilizují imunitní systém organizmu. Do mléka také přecházejí aromatické látky, takže chuť kozího mléka je velmi ovlivněna jejich výživou.

Zdroj: Späth/Thume (1994), Ochodnický (1996), internet